Marta Vančurová se narodila 7. záři 1948 v Praze na Lhotce. V té době byla Lhotka ještě opravdovým okrajem velkoměsta a Marta zde získala celoživotní vztah k přírodě. Její cesta k divadlu vedla přes Dětský rozhlasový sbor Bohumila Kulínského, kam od 10 let pravidelně docházela na zpěv. Režisér Josef Henke si jednou vybral tři jeho členky včetně Marty, aby mu zazpívaly v rozhlasové pohádce. Křehká Marta ho zaujala a pozval ji na natáčení rozhlasové hry Ingmara Bergmanna Malba na dřevě, kde se poprvé setkala s profesionálními herci. Po maturitě ze sboru odešla, pracovala v hydrometeorologickém ústavu a pomýšlela na studium fyziky. V životě ji vždycky lákala vyhlídka něčeho nového a tak si podala přihlášku na DAMU, na zkoušky se připravovala sama. A ono to vyšlo, na podzim roku 1968 začala studovat DAMU. Jejími spolužáky byly mj. Kateřina Macháčková, Tomáš Töpfer, Jiří Lábus, Eva Trejtnarová ad. V prvním ročníku je ještě vyučoval Rudolf Hrušínský.

V roce 1972 úspěšně ukončila DAMU a následně získala angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (dnes Švandovo divadlo). Už na škole ale často recitovala ve Viole (Alenka v říši divů). V Realistickém divadle strávila svá nejlepší herecká léta. Zde zažila doby nejintenzivnější divadelní práce, uzavřela zde pevná profesní přátelství a vyspěla ve zkušenou a sebejistou herečku. Zde odehrála např. Soňu ve Zločinu a trestu, Ninu v Rackovi, Ondinu, Annu Kareninu, Desdemonu, Rosauru ad. Začátkem 90. let odtud odešla prakticky ze dne na den a Jiřina Jirásková jí okamžitě nabídla angažmá v Divadle na Vinohradech, kde hraje dodnes. Můžete ji vidět např. v roli Zerbiny ve hře bratří Čapků Lásky hra osudná.