Inženýr Pešek odjíždí z Hlubočanských strojíren a nachází nové místo v roztockém Kovostroji. Za nový podnik se účastní arbitrážního soudu kvůli pozdě dodaným součástkám. Ačkoliv by mohl soud vyhrát, Vašek jako zásadový člověk přiznává chybu svého podniku. Zbyněk, který prožil dětství v dětském domově, má i v dospělosti hluboký vztah k tetě, jak nazývá svou vychovatelku; tato žena mu nahrazuje otce i matku. Janovo setkání s prací v zahraničním obchodě v něm probouzí touhu po takovém zaměstnání, ve kterém by spojil strojařinu s diplomacií. A to se mu ani ne po roce plní. V Hlubočanech zůstává pouze konstruktér Zbyněk, plně zaujatý myšlenkou, že jejich vychvalovaný tkalcovský stav, má-li obstát v zahraniční konkurenci, nutně potřebuje důkladně zmodernizovat...

Více než dvouletá práce kolektivu konstrukce na novém tkalcovském stavu přinesla své ovoce. Když pan Rujillo navštíví hlubočanskou továrnu, Vašek ho seznámí s prací na prototypu nového stroje i s jeho konstruktérem. Na této schůzce dostane stav jméno Perpetis. Veronika se snaží před rodiči utajit, že stará paní není Zbyňkova skutečná teta, ale jeho vychovatelka z dětského domova. Její matka si však už pravdu zjistila. Nechce za žádnou cenu připustit, aby žena, která se v dětství Zbyňka ujala, byla na zasnoubení pozvána jako člen rodiny. Dochází k roztržce a Zbyněk znechuceně odejde. Veronika se marně snaží Zbyňka uklidnit. Uvedení prototypu na strojírenském veletrhu se ukáže jako předčasné. Stroj má zatím dost značnou poruchovost. I když všichni uznávají objevnost nové koncepce, výsledkem celé akce je zklamání a rozladění.

Voženílek se vzdává funkce šéfkonstruktéra a Vašek navrhuje Zbyňkovi, aby nastoupil na jeho místo. Po poradě se svými spolupracovníky Zbyněk nakonec Vaškův návrh přijímá. V sázce je další osud Perpetisu. Vašek při každé příležitosti Zbyňka ujišťuje, že na něm nehodlá přerušit práci. V této situaci dostane Zbyněk od Tomáška zprávu o tetině smrti. Na pohřbu se od Tomáška dozví, že Vašek nabídl jejich podniku, aby se ujali práce na Perpetisu, protože v Hlubočanech už o něj nemají zájem. K Zbyňkovu střetnutí s Vaškem dohází v okamžiku, kdy má být uveden do funkce šéfkonstruktéra. Zbyněk funkci odmítne a rozhodne se po čtrnácti letech odejít z Hlubočan. Sašena, aby je usmířila, uspořádá pro Zbyňka večírek na rozloučenou. Ten ale skončí krachem...

Ve výzkumném ústavu v Hradci se Zbyněk setká s Tomáškem, který se domnívá, že Zbyněk přišel dokončit práci na Perpetisu. Ten však, zklamán předcházejícími neúspěchy, o tom nechce ani slyšet. Tomáškovo naléhání a rozmluva s Tesařem ho přiměly, aby o tom začal znovu uvažovat. S Vaškovým mlčenlivým souhlasem se Tomáškovi dokonce podaří dostat prototyp Perpetisu z Hlubočan. Tato situace způsobí, že si Zbyněk uvědomí svůj narůstající citový vztah k Ivaně. Podaří se mu ji přemluvit, aby přijala místo v Hradci. Oba pak spolu s Tomáškem dokončí úmornou práci na stroji. Tak vyvrcholí mnohaleté úsilí o konstrukci nového textilního stroje. Čeká je ale velké překvapení…