Horu Bujných květů napadl démon Rušitel světa a zabydlel se v jeskyni Vodních závěsů. V téže chvíli se Sun vrátil domů a okamžitě začal s démonem bojovat. Rušitel světa si přizval na pomoc své dva bratry. Démoni Jednorožec a Silný buvol se však Sunovi omluvili za bratrovo chování a poradili mu, aby si šel pro nějakou zbraň za dračím králem Východních moří. Ale dračí král odmítal Sunovi dát zbraň, a tak mu nabídl železnou tyč, která původně sloužila k měření mořské hloubky. Dračí král ovšem netušil, že Sun tyč uzvedne a odnese si ji do svého království . Brzy Sun zjistil, že jeho nová zbraň umí na povel vyrůst až do oblak, nebo se zmenšit na velikost nepatrné jehly. Jednoho dne se na své tyči dostal až k bráně, na niž byl nápis: Svět temnot. Sun pochopil, že je to sídlo vládce pekel. Opičí král však neměl na smrt ani pomyšlení, a tak vyškrtl své jméno z pekelných seznamů všech duší, čímž se stal nesmrtelným. Zpráva o jeho řádění se donesla až do nebe k Nefritovému císaři. Ten vydal rozkaz opičího démona zajmout, ale světec Hvězda dlouhého věku mu poradil, že opičáka nejlépe zkrotí bezvýznamný úřad. A tak Hvězda dlouhého věku přivedl Suna do nebe, kde mu přidělili úřad nebeského podkoního. Sun se o koně svědomitě staral, dokonce je nechal napást u nebeské řeky, což bylo přísně zakázáno. Jednoho dne ale zjistil, že podkoní nezastává žádnou hodnost a plný zlosti se vrátil na horu Bujných květů, kde se prohlásil za Velkého světce rovného nebi.