II. série začíná svatbou dr. Karla Sovy a dr. Alžběty Čeňkové. Přicházejí první konflikty a je patrné, že sloužit pod Blažejem nebude pro Karla tak snadné. A udělat si při službě kandidátskou práci bude ještě těžší - zvláště když by tím získal vyšší titul než primář Blažej. Starý primář Sova přivádí do služby v Týništi doktorku Fastovou, ženu ráznou ba svéráznou.

Přijíždí právě promovaný doktor Peterka, mladý, ale už teď dostatečně sebevědomý. Primář Blažej, toužící po Ině, se postupně, oklikou dovídá hrozivou věc. Ina je v jiném stavu - a bezpochyby jeho přičiněním. Jeho reakce je prudká, odmítavá, zlá.

Ina se rozhodne pro potrat a Vašek Pěnkava je svou ženou Martou (Ininou nejlepší kamarádkou) přemluven, aby vystupoval v roli svůdníka a svědčil jí před interupční komisí. Zlomený hlezenní kloub zelináře Dobiáše se po první operaci zanítil a lékaři poznávají, že nastává úmorný boj. O to těžší, že Dobiášová neváhá, označí všechny za viníky a ohlásí případ řediteli nemocnice s tím, že si bude stěžovat dál. Ta věc je čím dál nepříjemnější a vyvolává další spory.

Rozprava na katedře nedopadne pro Arnošta Blažeje dobře: jeho práce je uznána jako slibná, ale přesto ji má doplnit a přepracovat. A to na podnět asistenta Cvacha – to je samozřejmě velmi ponižující. Mladý doktor Peterka dostává zatím během svého působení jednu drsnější lekci za druhou. Není divu, že se chová vzpurně a nepřijímá ani sebelépe míněné rady.

Šetření krajského ortopéda je jednoznačné: při Dobiášově léčení bylo postupováno zcela bezchybně. Doktor Štrosmajer, náhradník v šachovém turnaji za malou Oldřišku, nejen slavně zvítězí, ale ještě odhalí, že obvodní lékařka nemoc děvčátka špatně odhadla a rychle zasahuje, aby Oldřišku zachránil. Karel Sova utrpí na zkoušce zdrcující porážku. Kdosi odhalí, že si ke své práci přisvojil i fakta z cizích operací. Je z toho zničen a útěchy se mu dostane u jeho bývalé ženy.

Do nemocnice přijíždí ministerská komise, aby projednala stížnost zelinářky Dobiášové. Všichni před touto komisí postupně vypovídají a Karel Sova při své výpovědi označí nemocnici v Boru jako „určitě ne na takové úrovni jako špičková pracoviště v Praze“. Blažej prudce a rozhořčeně vytýká Karlovi jeho nesolidárnost s ostatními. Tenhle konflikt je největší a nejtěžší jaký ortopedie poznala. Karel však není ochoten přiznat vůbec nic, ani své vlastní ženě. Doktor Štrosmajer cítí jako svou povinnost informovat o tom starého pána v Týništi.

V závěrečné části seriálu umírá dr. Štrosmajer. Dr. Peterka odchází na vojnu. Pro primáře Blažeje, který schválí odchod dr. Sovy ml. do Prahy, nastanou těžké okamžiky. Na celém oddělení zůstal jako doktor sám. Od ředitele nemocnice dostává ultimatum na to, aby si zajistil dostatek personálu. Na radu vrchní sestry Pěnkavové se obrátí na Alžbětu, která svého muže do Prahy nenásleduje a prakticky se s ním rozchází. Alžběta pracující na cévní chirurgii přijímá nabídku na návrat na ortopedii. Zajede za dr. Sovou starším a přemluví ho k návratu do Boru. Dr. Sova o jejím rozchodu se synem neví.