Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění… Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci…
Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.
Mladý úředník realitní kanceláře Hutter je vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi, aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, hrabě Orlok je totiž upír.
Anthony Perkins jako duševně nemocný Norman Bates. Jeho starý ponurý dům slouží jako příležitostný motel a rozhodně není místem klidného odpočinku. O tom se přesvědčí i Marion Craneová (Janet Leigh). Soukromý detektiv (Martin Balsam) a Marionina sestra (Vera Miles) se vydávají po stopách zmizelé mladé Marion. Smrtelné napětí stoupá, až nakonec vyústí ve strašný a nevyhnutelný závěr.
Soužití větrem a lety ošlehaného, i notně vypitého strážce majáku a jeho nového nezkušeného asistenta se začne propadat do šílenství a paranoie, zatímco novic poodkrývá okolnosti záhadného osudu svého předchůdce.
Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných. Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.
Černobílý snímek, natočený s neznámými herci, působí jako dokument sledující osudy sedmi lidí, kteří najdou útočiště před živými mrtvými na opuštěné farmě. S příchodem noci roste počet zombií a situace je čím dál tím zoufalejší. Nakonec začnou hrdinové bojovat sami mezi sebou…
Šílený generál nechá vyslat letku letadel s atomovými bombami na SSSR. Americký prezident se snaží odvrátit neodvratitelné - třetí světovou válku. Všechna letadla jsou odvolána až na jedno. Štáb Pentagonu spolu s prezidentem se navíc dozví, že Sověti nainstalovali bez jejich vědomí stroj na zničení světa, když se zaútočí atomovými bombami...
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.
Slavná kombinace hudební komedie, parodie na gangsterské filmy a bláznivé crazy komedie, se odehrává v roce 1929 a jejími hrdiny jsou Joe a Jerry, dva muzikanti, kteří se na útěku před bandou gangsterů převléknou za ženy a "ukryjí" se v dívčím orchestru Sladké Zuzi odjíždějícím na turné na Floridu. Seznámí se zpěvačkou Pusinkou Kovalczykovou, do níž se Joe zamiluje, ale sami se brzy stávají, stejně jako ostatní dívky, terčem pozornosti mužů. Zatímco o Joea alias Josefinu se zajímá mladičký hotelový poslíček Bellhop, k Dafne se přilepí obstarožní a neodbytný milionář Osgood Felding. Začíná řada neuvěřitelných zápletek, záměn, omylů a vtipných dialogů s břitkými narážkami, často řádně dvojsmyslnými.
Příběh z nelítostné doby, kdy příroda byla ještě nepokořená a plná nebezpečí, pojednává o palírníkovi jablkovice, který přijde o vše, ocitne se s holou zadnicí v divočině a musí se postupně nalevelovat až na nejlepšího zálesáka široko daleko. Při tom poměří důvtip, síly a houževnatost nejen s živly, ale také s roztodivnou zvířenou, v čele s titulními stovkami bobrů.
Filmoví fanoušci neměli, kvůli cenzuře na poslední chvíli, příležitost zhlédnout celou režisérskou verzi Elii Kazana. Speciální edice dramatu Tramvaj do stanice Touha přináší možnost zhlédnout chybějící 3 minuty, které ještě více zdůrazňují sexuální napětí mezi Blanche DuBois (Vivien Leigh) a Stanleyem Kowalskim (Marlon Brando) a ukazují vášeň Stelly Kowalski k jejímu manželovi. Nenechte si ujít klasiku světového dramatu, která byla nominována na 12 Oscarů včetně nominace za nejlepší snímek. Film nakonec získal čtyři Oscary v kategoriích nejlepší herečka…
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana
Romantická komedie s A. Hepburn a G. Peckem v hlavních rolích. Prázdniny v Římě byly nominovány na 10 Oscarů a Audrey Hepburn získala Oscara za svou roli novodobé princezny, která se vzpřela svým panovnickým povinnostem a díky americkému novináři (G. Peck) poznala Řím jako obyčejná mladá dívka.
In 1920s Chicago, Italian immigrant and notorious thug, Antonio 'Tony' Camonte, aka Scarface, shoots his way to the top of the mobs while trying to protect his sister from the criminal life.
Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary.
Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Po sérii jaderných pokusů v Tichomoří se z moře vynořuje zmutovaný tvor, Gojira. Při střetu s civilizací se projeví destruktivní podstata padesátimetrového monstra, vytvořeného nesmyslnou činností člověka. Za cenu osobní objeti mladého vědce je Gojira na konec zničena. Film je obžalobou a přímou reakcí na testy jaderných zbraní, bez ohledu na okolní svět, ale taktéž polemikou mezi zodpovědností vědy, armády a obecnými zájmy obyčejných lidí. Toto dílo je počítáno mezi nejzásadnější díla japonské kinematografie. Svou filozofií a celkovým vyzněním,konflikt vědy a pokroku s morální odpovědností, ho lze přirovnat k dílům K.Čapka, jako jsou Krakatit nebo Bílá nemoc. Další,následující, filmy s Gojirou a jinými monstry, jsou pouze komerční podívanou a s morálním odkazem tohoto filmu nemají zhola nic společného.
Slavné filmové monstrum, obří opičí samec King Kong, vzbuzuje úžas filmových diváků už od roku 1933. Právě první verze jeho příběhu se stala nezapomenutelnou legendou, a to navzdory dvěma velkorozpočtovým remakům z let 1976 a 2005. Film vypráví příběh režiséra Carla Denhama, který se najatou lodí vydá na tajuplný ostrov, aby tam s nic netušící herečkou Ann Darrowovou natočil dobrodružný příběh na motivy pohádky Kráska a zvíře. V ostrovní džungli se totiž nacházejí desítky prehistorických tvorů. Mezi nimi i obří gorila, zvaná Kong. Domorodci, kteří drží zvířata za obrovskou starobylou zdí, herečku unesou a obětují ji Kongovi. Štáb ji však z opičákových spárů po dlouhém boji zachrání. Podaří se mu dokonce Konga omámit a převézt do New Yorku. Tam však začíná druhá část strhujícího dramatu: Denhamova nová atrakce se totiž utrhne z řetězů a rozpoutá v ulicích peklo.