Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.
Rona se po návratu z léčebny vrací na Orknejské ostrovy, divoké a krásné místo přímo u skotského pobřeží. Po více než deseti letech života na hraně v Londýně, kde našla i ztratila lásku, se devětadvacetiletá Rona pokouší vyrovnat se svou pohnutou minulostí. Jak se znovu sbližuje s dramatickou krajinou, kde vyrůstala, vzpomínky na traumatické dětství se prolínají s nedávnými náročnými událostmi, které ji nasměrovaly na cestu k uzdravení.
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. Skončil ale jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře“. Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi, který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl… černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víra ve svobodu a pomoc.
Middle-aged Gerald Kingsland advertises in a London paper for a female companion to spend a year with him on a desert island. The young Lucy Irving takes a chance on contacting him and after a couple of meetings they decide to go ahead. Once on the island things prove a lot less idyllic than in the movies, and gradually it becomes clear that it is Lucy who has the desire and the strength to try and see the year through.
Elvis Presley se s Priscillou seznámil, když jí bylo pouhých čtrnáct let, přesto je jejich románek v popkultuře považován za moderní pohádku a jejich vzájemná vášeň je mnohokrát vyprávěným příběhem. Děj filmu se soustředí především na Priscillu, Elvis je téměř vedlejší postavou. Vztah Elvise a Priscilly je směsicí dramatických epizod zachycujících některé drsné okamžiky mezi nimi.
Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.
Teorie všeho vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga, který na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo. Byť by vám hravě vysvětlil nesrozumitelné zákonitosti fungování vesmíru, sám možná nechápe, jak je možné, že jeho vlastní život zachránila tak neobyčejná věc, jakou je láska. Příběh začíná v roce 1963, kdy má jednadvacetiletý Stephen Hawking, student kosmologie na Cambridge, našlápnuto ke skvělé budoucnosti. Spolužáci i profesoři ho naprosto zbožňují, stejně jako krásná Jane, která na téže škole studuje umění. On na oplátku zbožňuje ji. Když však v osobním i profesním životě stane na pomyslném vrcholu, zažije nemilosrdný pád. Doslova. Lékařské vyšetření po jednom z mnoha jeho „nešikovných" škobrtnutí vyřkne drsnou diagnózu – neléčitelné postupné ochrnutí nervového systému, které do dvou let ukončí smrt. Jenže Jane a Stephen se osudu vzepřou...
In 2013, Vanessa Springora recounts how she found herself under the influence of a famous writer. In 1986, she was 13; him, almost 50. The victim of a triple predation: sexual, literary, and psychic, there's more beyond her individual story. She questions the excesses of an era, and the complacency of an environment blinded by talent and celebrity.
Henri Charriére (1906–1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál.
Dvacetiletý zelenáč Anthony Swofford chtěl pouze pokračovat v rodinné vojenské tradici. Netušil ale, že ho tato touha vyhodí se snajperskou puškou v ruce a padesátikilovým batohem na zádech uprostřed nekonečné arabské pouště tváří v tvář vražednému horku a nepřátelským iráckým vojákům. Se svou nezáviděníhodnou situací se Swofford a jeho kamarádi ve zbrani vyrovnávají prostřednictvím sarkasmu a černého humoru. Ve válce uprostřed země, které nerozumí, proti nepříteli, jehož nevidí, a z důvodů, které nechápou, jim ani nic jiného nezbývá.
V lednu roku 2009 se svět stal svědkem „zázraku na řece Hudson“, když kapitán „Sully“ Sullenberger nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Přestože veřejnost a média mluvila o ojedinělém činu dokazujícím jeho letecké dovednosti, probíhající vyšetřování hrozilo zničit jeho pověst a kariéru.
Drogově závislý boxer Billy Moore (Joe Cole) skončí v thajském vězení, kde si prožívá osobní peklo. Jeho situace ho nakonec dovede k pokusu o sebevraždu. Naději najde v thajském boxu. Ve vězení začne trénovat a brzy dostane šanci zápasit. Netrvá to dlouho a převedou ho do cely pro bojovníky. Billy v náročném bojovém sportu najde nový smysl života a způsob, jak se vypořádat s realitou nechvalně proslulého thajského vězení. Bude to ale stačit, aby se dostal přes svou drogovou závislost?
This engaging series of childhood recollections tells of an unconventional school in Tokyo during World War II that combined learning with fun, freedom, and love. The school had old railroad cars for classrooms and was run by an extraordinary man – its founder and headmaster, Sōsaku Kobayashi – who deeply valued children's independence, and who was a firm believer in freedom of expression and activity.
Nejdřív se jen poflakovali po newyorských ulicích, hráli basket a občas se porvali. Pak ale přišly drogy. Jim Carroll, byl jedním z nich. Během cesty do pekla, kdy se díky omamným látkám dotkl samého dna, si psal deník. Jsou v něm záznamy, které jste asi nikdy nechtěli číst…
Benjamin Mee je losangeleský autor novinových sloupků a příležitostný spisovatel dobrodružné literatury, který jako svobodný otec čelí problémům souvisejícím s výchovou dvou dětí. Ve víře, že nový začátek a nový start pomůže obnovit pocity rodinné sounáležitosti, rozhodne se Mee opustit svoji práci a koupit starý venkovský dům s ohromnými pozemky a jedním speciálním bonusem – Rosemorskou zoologickou zahradou, kde žijí desítky zvířat, o které se stará chovatelka Kelly Fosterová a její oddaný tým. S absolutně nulovými zkušenostmi, omezeným časem a minimálními financemi se Mee s podporou své rodiny a místní party vydá na těžkou cestu k znovuotevření zoo. Teď už Benjamin o dobrodružném příběhu nepíše, teď jedno takové dobrodružství žije… a odehrává se přímo na jeho dvoře.
Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech 20. století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... Biografii kontroverzního černošského politika natočil známý černošský režisér Spike Lee a do hlavní role obsadil Denzela Washingtona, který byl za svou roli nominován na Oscara...
Když John, adoptovaný syn Joyce Smith, propadne prasklým ledem jezera v Missouri, každého nad bezvládným tělem opouští veškerá naděje. Přes pochmurné předpovědi lékařů i vědců Joyce neztrácí víru a stane se inspirací i pro ostatní, kteří se začnou modlit za Johnovo uzdravení. Snímek Zlom, který vznikl podle neuvěřitelného skutečného příběhu, je fascinující připomínkou, že víra a láska mohou přinést vlnu naděje a někdy dokonce i zázrak.
Osmnáctiletý Nic má na první pohled vše – skvělou rodinu, krásu, talent a přijetí na univerzitu v kapse. Přesto je v jeho životě trhlina, kterou vyplňuje drogami. Kde se vzala, a jak může David pomoci svému milovanému synovi ve chvílích, kdy se ocitá nad propastí?
Do parkmontské střední školy přichází nová učitelka LouAnne Johnsonová. Devět let sloužila u vojenského námořnictva, pak se ovšem rozhodla radikálně změnit svůj život. Třída, kde má učit angličtinu, se však zdá horší než jednotka nepřítele na bitevním poli. Problémoví, většinou barevní studenti jsou sice inteligentní, jsou však naprosto nezvladatelní a divocí. První kolo sice LouAnne prohraje, když neunese vulgarity, kterými ji třída při první hodině zahrne, a uteče ze třídy. Rozhodně se však nemíní vzdát. Odhodlána přesvědčit je, že vzdělání není zbytečné a zákony ulice nejsou přednější, pouští se do studia psychologie a přístupem, kterým by se ke svým studentům přiblížila, si pozvolna získává nejprve zvědavou pozornost, a později dokonce zájem studentů. Její nekonvenční metody se však stávají terčem kritiky některých kolegů i komisního černého ředitele Grandeye. Bojující LouAnne tedy musí otevřít druhou frontu...
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea, místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu.