单亲母亲安娜和她的四个孩子住在乌克兰顿巴斯战区前线。当外面的世界充满了爆炸和混乱，这个家庭试图把他们的家作为一个充满生命和光明的安全避难所 。每一个家庭成员都对电影都充满热情，因此他们试图拍摄一部受战时生活启发的电影。这一创作过程讨论了在灾难时期，电影能拥有什么样的力量。对安娜和孩子们来说，将创伤转化为艺术作品是保持人性的最终途径。

„Válka je, když někteří lidé střílejí. A další lidé střílejí na lidi, kteří stříleli první,“ vysvětluje nejmladší chlapec z rodiny, který byl v době vypuknutí války v Donbasu na východní Ukrajině v roce 2014 sotva na světě. Jeho matka spolu s dalšími třemi dětmi svůj dům neopustila ani poté, co se ocitly uprostřed válečné zóny. Film zachycuje rodinu ve chvíli, kdy nejstarší dcera Miroslava spolu s matkou a dalšími sourozenci točí svůj vlastní film o tom, co prožili za války.

Single mother Anna and her four children live in the front-line war zone of Donbas, Ukraine. While the outside world is made up of bombings and chaos, the family is managing to keep their home a safe haven, full of life and full of light. Every member of the family has a passion for cinema, motivating them to shoot a film inspired by their own life during a time of war. The creative process raises the question of what kind of power the magical world of cinema could have during times of disaster. How to picture war through fiction? For Anna and the children, transforming trauma into a work of art is the ultimate way to stay human.

Une explosion au loin ! Anna et ses quatre enfants vivent dans la zone de guerre du Donbass, en Ukraine. Ils décident de tourner un film sur le quotidien d’une ville détruite. A cette fin, ils transforment le salon en studio et demandent aux soldats de prendre place devant la caméra. Il en résulte un document émouvant sur la vie en marge de la paix et de la sécurité.

Krieg ist, wenn Leute schießen. Und andere Leute schießen auf die Leute, die zuerst geschossen haben. Wenn sie anfangen zu schießen, weckt Mama uns auf, und wir gehen in den Flur. Und wenn sie aufhören, gehen wir zurück ins Bett." In den Straßen fallen Schüsse, explodieren Granaten. Im Haus versuchen vier Geschwister gemeinsam mit ihrer Mutter, den Katzen und der Schildkröte, Frieden zu finden und einen normalen Alltag zu organisieren. Seit fünf Jahren tobt im ukrainischen Donbas der Krieg.

Er hat mich schnell reizbar und böse werden lassen, meint Nastja. Ihre Schwester Myroslava, die Kamera studieren möchte, sagt: Krieg ist wie eine Leere. Um gegen das schwarze Loch anzukämpfen, dreht sie einen Film. Einen Film über das Leben ihrer Familie im Krieg, über die Ängste und kleinen Freuden. Ein Dokument der Resilienz und der Macht des Kinos

싱글 맘 안나는 아이들과 함께 우크라이나 돈바스의 전쟁 지역 최전방에 살고 있다. 영화에 대한 사랑이 깊은 안나 가족은 전쟁 속 자신들의 삶을 영화로 찍어 나간다. 그들에게 있어 트라우마를 작품으로 만든다는 것은 인간으로 남기 위한 마지막 수단이다.

Мать-одиночка Анна и ее четверо детей живут в прифронтовой зоне Донбасса (Украина). В то время как внешний мир состоит из взрывов и хаоса, семья старается создать в своем доме безопасное место, полное жизни и света. Каждый член семьи страстно увлечен кинематографом, поэтому они снимают фильм о собственной жизни во время войны. Творческий процесс поднимает вопрос о том, какой силой может обладать магический мир кино. Как изобразить войну через вымысел? Для Анны и детей трансформация травмы в произведение искусства - лучший способ остаться человеком.

Розповідь про сім’ю, яка живе в «червоній зоні» Донбасу, де воєнні дії тривають вже шостий рік. Долаючи щоденні травми існування у прифронтовій зоні, Ганна та її четверо дітей разом знімають аматорський фільм про своє життя в доволі сюрреалістичних обставинах.