William James "Willem" Dafoe (narozen 22. července 1955) je americký herec. Je známý svým výrazným chraplavým hlasem a získal řadu ocenění, včetně čtyř nominací na Oscara a tří Zlatých glóbů. Často spolupracoval s režiséry Paulem Schraderem, Abelem Ferrarou, Larsem von Trierem, Julianem Schnabelem a Wesem Andersonem.

Dafoe byl v počátcích členem experimentální divadelní společnosti The Wooster Group, kde hrál v několika inscenacích. Ve filmu debutoval ve snímku Nebeská brána (1980), ale během natáčení byl vyhozen. Svou první hlavní roli si zahrál ve filmu o motorkářích mimo zákon Bez lásky (1982) a poté hrál hlavního antagonistu ve filmech Ohnivé ulice (1984) a Žít a zemřít v L. A. (1985). První nominaci na Oscara získal za roli seržanta Eliase Grodina ve válečném filmu Olivera Stonea Četa (1986). V roce 1988 si Dafoe zahrál Ježíše ve filmu Martina Scorseseho Poslední pokušení Krista a hrál ve filmu Hořící Mississippi, které oba vyvolaly kontroverze. Po malých rolích ve filmech Narozen 4. července (1989) a Divoká srdce (1990) zahájil šestifilmovou spolupráci s režisérem Paulem Schraderem dramatem Lehký spánek (1992). Zahrál si v kritikou odmítaném erotickém thrilleru Tělo jako důkaz (1993) a poté se podílel na snímcích Jasné nebezpečí (1994), Anglický pacient (1996), Nebezpečná rychlost 2: Zásah (1997) a Pokrevní bratři (1999).

Poté, co získal svou druhou nominaci na Oscara za ztvárnění Maxe Schrecka ve filmu Stín upíra (2000), hrál Dafoe Normana Osborna v superhrdinském filmu Spider-Man (2002), padouchy ve filmech Tenkrát v Mexiku (2003) a XXX: Stav unie (2005) a Carsona Claye ve filmu Prázdniny pana Beana (2007). V roce 2009 si zahrál v experimentálním filmu Antikrist, jednom ze tří filmů s Larsem von Trierem. Dafoe se poté objevil ve filmech Hvězdy nám nepřály, John Wick, Grandhotel Budapešť (všechny 2014), Velká čínská zeď (2016), Vražda v Orient expresu (2017), Florida projekt (2017), za který získal svou třetí nominaci na Oscara, Aquaman (2018) a Maják (2019). Dále má na kontě hlasové role ve filmech Hledá se Nemo (2003), jeho pokračování Hledá se Dory (2016) a Fantastický pan Lišák (2009), hlasové a motion capture role ve filmech John Carter: Mezi dvěma světy (2012) a Death Note (2017) a hlasové příspěvky do videoher Spider-Man (2002), Hledá se Nemo (2003), James Bond 007: Všechno nebo nic (2004) a Beyond: Two Souls (2013).

Dafoe ztvárnil několik skutečných postav, například T. S. Eliota ve filmu Tom a Viv (1994), Piera Paola Pasoliniho ve filmu Pasolini (2014), Vincenta van Gogha ve filmu U brány věčnosti (2018), za který získal nominaci na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon, svou první v této kategorii, a Leonharda Seppalu ve filmu Togo (2019). Dafoe má dvojí občanství Spojených států a Itálie.

Výše uvedený popis je převzat z článku Willem Dafoe na Wikipedii, licencováno pod CC-BY-SA, plný seznam přispěvatelů na Wikipedii.